http://hcr.kkp.cz  > Aktuality  > Jednání na policejním prezídiu - pátrací akce PČR
 Verze pro TISK  /   Poslat upozornění na článek komu :     od koho :  


Jednání na policejním prezídiu - pátrací akce PČR  

18.2.2007 17:36:03  - Jiří Sucharda - Aktuality
6. února jsme se na pozvání plk. Ing. Čestmíra Pastyříka zúčastnili pracovního jednání na policejním prezídiu v Praze.


Jednání svolal ředitel služby pořádkové policie a služby železniční policie plk. Čestmír Pastyřík a také jej ve spolupráci s pplk. PhDr. Stanislavem Radostou osobně řídil. Schůzky se zúčastnili zástupci všech složek PČR (pořádková a železniční policie, kriminální služby, kynologické a hypologické služby, skupiny vzdělávání PP ČR, stálé pohotovostní jednotky), zástupci generálního ředitelství HZS, Ministerstva financí ČR, Skalní záchranné služba, Vodní záchranné služba, Sdružení záchranných služeb Praha, Ústřední pohotovostní záchranné jednotky ČČK a velitelů JSDH.

Tématem pracovního jednání byla spolupráce, využití a zapojení dobrovolnických organizací v České republice do pátracích akcí PČR, která je na základě zákona garantem této činnosti i v rámci IZS. Současně platný princip pátracích akcí je starý cca 2,5 roku a při zapojení dalších jednotek, sil a prostředků spoléhá na zajištění činností a koordinace prostřednictvím KOIS. Do té doby byly pátrací akce většinou živelné a řešila je PČR samostatně.

V současné době se snaží pátrací akce vyhlašovat a řídit přes KOIS. Na základě poučení z předchozích neúspěšných akcí je nutné vše podřídit jednomu cíli – včasnému, rychlému a kvalitnímu vyhledávání občanů v nouzi. Tím se naplňuje i druhá část celého setkání – sebereflexe a poučení z předchozích chyb. Výsledkem spolupráce mezi PČR, HZS, ale i dobrovolníky a dalšími složkami je příprava Doporučených (typových) projektů IZS. Jejich praktickým výsledkem je např. v případě pátracích akcí vždy vyhlašovat 3. stupeň plošného poplachu, což představuje přibližně 15 jednotek (cca 45 dobrovolníků).

Při těchto činnostech je však nutné rozlišit využitelnost:
- základních jednotek IZS,
- ostatních složek IZS,
- pomoc fyzických a právnických osob,
- a nevyužitelnou pomoc neřízených osob (dobrovolník musí s sebou přinést pomoc a ne starost!).

V této souvislosti se vynořují opět otázky kdo je vlastně záchranář, případně kdo a jaká organizace bude zastřešovat a zároveň koordinovat nasazené dobrovolnické organizace. Na jednu stranu se žádná strana nechce dopředu vzdávat a zavrhovat kvalitní pomoc. která téměř nic nestojí, na druhou stranu chce předejít možným problémům.

Ze setkání tedy vyplynulo několik konkrétních směrů a problémů, které je nutné co nejdříve dořešit. Jedním ze základních je vytvořením standardu dobrovolného záchranáře, případně certifikátu pro ostatní složky IZS. Tím by byly vytvořeny předpoklady pro větší využití dobrovolníků při těchto akcích.

Výhody těchto osob a skupin jsou jasné - dobrovolníci jsou levným a přitom kvalitním doplňkem IZS s většinou kvalitní (leckdy i lepší) výbavou než základní složky IZS (off roady, čluny, RDST, GPS, speciální vybavení), mají také většinou dobré oblečení a jsou částečně více či méně organizování. Jejich největší devizou je však většinou místní znalost (místní názvy) a mnoho dostupných komunikačních prostředků - hromadné rozesílání SMS (SMS Info kanál, místní rozhlas, místní kanál TV, místní (regionální) rádia). Naopak nevýhodou pro jejich masivnější využití a nasazení je absence nonstop nezávislého dispečinku sdružující dobrovolné záchranáře (např. Sdružení záchranných služeb?).

V další diskuzi byly vytyčeny základní směry typového projektu vyhledávání pohřešovaných (ztracených, ne hledaných) osob:
- hlavní důraz klást na veškeré kynologické dovednosti – nasazení akreditovaných a prověřených dobrovolníků - psovodů,
- následné masivní rojnice svěřit policii a dobrovolným hasičům.
K tomu zajistit:
- dispečink, zabezpečení veškerého dostupného spojení,
- mít aktuální registr činností, ne jednotlivců, ale spolků nebo jejich představitelů,
- kvalitní vybavení (svítilny s dlouhou svítivostí, dobré osobní vybavení (boty, oblečení, rukavice),
- vypracovat typizovanou činnost včetně zapracování předchozích opatření (systém velení při zásahu, povely apod),
- týlové zabezpečení (centrály, osvětlení, GPS, podrobné mapové podklady, benzínové lampy, ohřívače, stany, občerstvení, spojení (PMR, CB, KV, Matra).

Příkladem, že veškeré složky myslí spolupráci v této oblasti vážně a seriozně bylo nejen představení nové služby na webu ministerstva vnitra od ledna tohoto roku, kterým je pátrání po pohřešovaných osobách, ale i uložení konkrétních úkolů zúčastněným.

V závěru jednání byl kladen velký důraz na zařazení výuky první pomoci pro všechny složky IZS i do nově vytvářených standardu záchranáře z důvodu možnosti využití nejen pro ostatní, ale i pro zasahující složky a kolegy. Statistika uvádí, že v ČR sice umí základy první pomoci každý přibližně každý desátý občan, ale není jisté, zda jí vůbec poskytne.
 
Od 15. ledna 2007 můžete na webu Ministerstva vnitra ČR najít ve zkušebním provozu sekci s pohřešovanými a hledanými osobami
 
Počet shlédnutí : 2721
Vaše diskuse, připomínky, náměty, návrhy, myšlenky k článku - prostě cokoliv Vás napadne ...

Věc Datum a čas  Autor